http://hdl.handle.net/10563/1000001 2026-04-09T02:27:06Z http://hdl.handle.net/10563/1012791 Proměny veřejné podpory kultury v obcích v souvislosti s pandemií COVID-19 na území Středočeského a Zlínského kraje; Proměny veřejné podpory kultury v obcích v souvislosti s pandemií COVID-19 na území Středočeského a Zlínského kraje Bednář, Pavel; Smékalová, Lenka Vzhledem k decentralizaci odpovědnosti za kulturu na úroveň samospráv, municipality nesou zásadní odpovědnost za její rozvoj na svém území. V této souvislosti v Česku schází analýza veřejných údajů za kulturu na této úrovni v časoprostorových souvislostech. Doposud je prezentována agregovaná úroveň za SO ORP či kraje, a to v jednotlivých letech a z metodologického hlediska výhradně ve vztahu k průměru. Dále do vývoje kulturního dění, nejen v Česku, zásadním způsobem vstoupila pandemie COVID-19. Proto se studie záměrně zaměřuje na srovnání veřejných výdajů na kulturu obcí na území Středočeského a Zlínského kraje v letech 2018-2023, kde je sledován vliv rozdílné struktury velikostních skupin obcí podle počtu obyvatel a přítomnost uznaných etnografických oblastí. S využitím jednotné cenové hladiny jsou prostřednictvím popisné statistiky a kvantilové regrese porovnány střední hodnoty a kvartily veřejných výdajů na kulturu v obcích v tomto období. Výsledky ukazují, že Zlínský kraj dlouhodobě vykazuje vyšší hladiny výdajů než Středočeský kraj, a to i po kontrole na velikost obce. Zatímco pandemie COVID-19 přinesla pokles výše výdajů, vývoj po roce 2021 naznačuje rozdílné trajektorie obou krajů. Příspěvek taktéž poukazuje na potřebu osvěty či zvýšeného zájmu krajských samospráv o obce, které dlouhodobě nevykazují žádné veřejné výdaje na kulturu.; Since responsibilities for cultural policy have been decentralised to local self-governments, municipalities play a vital role in promoting culture within their areas. In this context, analyses of public cultural expenditure at this very local level, considering both spatial and temporal factors, remain largely absent in the Czech Republic. To date, research has generally been conducted at broader levels municipalities with expanded powers or entire regions) influenced by the COVID-19 pandemic. This study compares explicitly cultural municipal expenses in the Central Bohemian and Zlín Regions from 2018 to 2023. It examines how differences in municipal size structures (based on population) and the presence of recognised ethnographic regions affect spending. Using constant prices, the analysis employs descriptive statistics and quantile regression to compare the medians and quartiles of per capita municipal cultural expenditure during this period. The findings show that municipalities in the Zlín Region consistently report higher expenditure levels than those in the Central Bohemian Region, even after adjusting for population size. While the COVID-19 pandemic caused a temporary decline in expenditure, post-2021 developments suggest diverging trajectories for both regions. The study also highlights the importance of raising awareness and increasing attention from regional governments towards municipalities that have not demonstrated long-term public cultural expenditure. 2025-01-01T00:00:00Z http://hdl.handle.net/10563/1012790 Východiska generace Z v kontextu výzev rozvoje periferních regionů; Premises of generation Z in concernig developing of peripheral regions Danko, Lukáš; Bednář, Pavel Příspěvek reaguje na aktuální výzvy spojeny s rozvojem periferních regionů, které čelí negativním vlivům depopulace. V návaznosti na procesy depopulace, je cílem příspěvku popsat východiska rozvoje periferních regionů z pohledu generace Z, která představuje příležitost pro jejich budoucí ekonomický a sociální rozvoj. Nicméně, pro přilákání nebo udržení generace Z v periferních regionech, je potřeba nastavit vhodné komunikační, vzdělávací, a tržní strategie. Příspěvek proto představuje praktické návrhy podpory rozvoje periferních regionů v návaznosti na generaci Z, a to prostřednictvím propojení veřejné správy, podnikatelského ekosystému a výzkumné vzdělávací infrastruktury. Předložené praktické příklady se opírají o literární rešerši domácích i zahraničních zdrojů a reflektují problematiku rozvoje generace Z v návaznosti na specifika periferních regionů. Zároveň jsou v příspěvku diskutovány limity využití zmíněných nástrojů a přístupů k udržení generace Z v periferních regionech, které vyžadují místně orientované politiky (place-based) pro řešení „outgoingových“ výzev.; The paper responds to the current challenges associated with the development of peripheral regions facing the negative effects of depopulation. Concerning depopulation processes, the article aims to describe the background and specifics of Generation Z, representing an opportunity for the local and regional development. However, appropriate communication, education, and market strategies needed to be established to attract or retain Generation Z in peripheral regions. This article presents practical opportunities to support the development of peripheral regions to Generation Z, specifically by linking public administration, the entrepreneurial ecosystem, and the science and education infrastructure. The practical examples are based on a review of various sources' literature reflecting Generation Z issues with the specifics of peripheral regions. Finally, the limitations of using the mentioned tools and approaches to retain Generation Z are discussed concerning place-based policies to address the "outgoing" challenges that primarily affect peripheral regions. 2022-01-01T00:00:00Z http://hdl.handle.net/10563/1012789 Zinc phthalocyanine-functionalized polyvinyl chloride surfaces for singlet oxygen-mediated antibacterial and antiviral activity Pištěková, Hana; Pummerová, Martina; Strašáková, Monika; Dusankova, Miroslava; Novák, Martin; Kořínková, Radka; Trousil, Vojtěch; Hanušová, Dominika; Ševčík, Jakub; Domincová Bergerová, Eva; Sedlařík, Vladimír 2026-01-01T00:00:00Z http://hdl.handle.net/10563/1012785 Complex families in the United Kingdom: mapping children's diverse family pathways and their correlates from birth to age ten Šťastná, Michaela; Mikolai, Júlia; Finney, Nissa; Keenan, Katherine Lisa The rise in divorce, cohabitation, non-marital childbearing and multi-partner fertility means that today’s children are more likely to experience less common or less stable family settings compared to previous generations. This may lead to increasing inequalities across the life course. Unlike most existing studies on family change, we investigate family trajectories in the United Kingdom from children’s perspective. We map the family trajectories characterising children’s first ten years of life using multi-channel sequence analysis on data from the UK Household Longitudinal Study, jointly capturing the dynamics of maternal partnership histories and paternal co-residence patterns from the children’s perspective. Multinomial logistic regression is applied to understand the characteristics associated with experiencing different childhood family trajectories. Children experience six typical family trajectories: continuously married; early separation; continuously cohabiting; later separation; early solo motherhood; and a new father. From birth to age ten, over a quarter of children do not continuously live with their two biological parents. Children with lower-educated mothers, mothers in the youngest or oldest groups, who live in urban areas, and belong to certain ethnic groups (White British, Mixed, Caribbean, Black African) tend to experience less common or less stable trajectories. Our elucidation of factors associated with more/less stable childhood family pathways can inform policy decision-making around support for families to mitigate growing short-and long-term inequalities giving rise to children’s diverging destinies. 2026-01-01T00:00:00Z