Syntetické a analytické slovesné formy pro vyjádření přítomnosti a minulosti v angličtině, němčině a češtině

Abstract

Práce porovnává tři jazyky - angličtinu, němčinu a češtinu - z hlediska verbálních podkategorií, které označují současné a minulé děje a stavy. Článek ukazuje, že všechny tři jazyky používají dva časy - přítomný a préteritum, které mohou být vyjádřeny buď synteticky (angličtina, němčina) nebo analyticky (čeština). Článek se dále zabývá problematikou gramatického aspektu. Porovnává angličtinu, která má perfektivní a progresivní aspekt, s němčinou, která umí vyjádřit perfektivní aspekt, a češtinu, která také vyjadřuje perfektivní aspekt gramaticky - tento je často označováno jako slovanské perfektum. Někteří autoři, např. Karlík a Migdalski (2017), ale slovanské perfektum nepovažují za plnohodnotnou gramatickou kategorii.

The paper compares three languages – English, German, and Czech in terms of the verbal subcategories that denote present and past states and actions. It shows that all three languages use precisely two tenses – present and preterite, and they can be expressed either synthetically (English, German) or analytically (Czech). Furthermore, the paper studies the issue of grammatical aspect, comparing English, which has perfect and progressive aspect, with German, which has perfect aspect, and Czech, which also expresses perfect aspect grammatically – this is frequently labelled as Slavic perfect. This structure in Czech is, however, not regarded as a purely grammaticalized category of aspect by many scholars, such as Karlík and Migdalski (2017).